Tvorba www stránek bez administrace

Po dohodě s Vámi nakreslím nový vzhled vašich statických www stránek. Dle přání jej upravím, přeprogramuji do HTML a budu také spravovat. Takovéto stránky totiž nemají administraci.
Popis statických stránek » zde.

Vytvoření WWW stránek s redakčním systémem

Za použití redakčního systému Joomla! Vám vytvořím nové www stránky s administrací dle vašich přání. Samozřejmostí je přidávání článků, souborů, jazykových mutací, správa uživatelů atd.
Popis RS Joomla » zde.

Fotoobrazy do Vašeho bytu či kanceláře

Objednejte si některý z fotoobrazů vytištěných na malířské plátno natažené na dřevěný rám či na fotopapíře a to do rozměru 100x70 cm.
K výběru máte z mnoha motivů, rozdělených do kategorií.
Přehled kategorií » zde.

Kontakty a socíální sítě

» Telefon: +420 775 919 878
» E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
» Skype: sraberus

LinkedIn profil
 

Články

Výstava mých fotografií s názvem: Photoshopky II - 1. - 31.1.2015

Výstava mých fotografií v Infocentru ve Štětí 1. - 30.11.2014

Srdečně Vás zvu na výstavu mých fotografií s názvem "Photoshopky II", která se koná od 1.1. do 31.1.2015 v Infocentru města Štětí. Vystaveno bude 30 fotografií upravených pomocí Adobe Photoshopu.

 

 

 

Výstava mých fotografií s názvem: V noci - 1. - 30.11.2014

Výstava mých fotografií v Infocentru ve Štětí 1. - 30.11.2014

Přijďte se podívat výstavu mých fotografií s názvem "V noci", výstava se koná od 1.11. do 30.11.2014 v Infocentru města Štětí. K vidění bude 30 fotografií focených v České republice i v zahraničí.

 

 

 

Výstava fotografií členů Negatif Štětí v Infocentru ve Štětí 1. - 30.4.2014

Výstava fotografií členů Negatif Štětí v Infocentru ve Štětí 1. - 30.4.2014

Chtěl bych Vás pozvat na výstavu fotografického sdružení Negatif Štětí s názvem Světlobraní, výstava fotografií probíhá od 1.4. do 30.4.2014 v Infocentru města Štětí. Autory vystavených fotografií jsem já a Lenka Salačová. Budeme se těšit na Vaše názory na našem FB profilu.

 

 

 

Rozrod rodiny Řapek z Chválenic

První výskyt příjmení Řapek jsem nalezl v knize "700 let Chválenic" z roku 1975, kde je uvedeno.

...ve smlouvě o dělení šťáhlavského statku z roku 1624. Zachycuje však obyvatelstvo z roku 1609, tedy ještě před Bílou horou...Roku 1609 žili ve Chválenicích:...

  • Matouš Řapek měl asi jen chaloupku, platil 7 grošů


Příjmení Řapek i ve variantách (Rapek, Řabek, Řábek), podle generálního rejstříku berní ruly z roku 1654:

  • Adam Řapek, Černíkov, s.o. Strakonice, panství Štěkeň, Cehnice, Řepice, sedlák
  • Matěj Řapek, Trokavec, s.o. Rokycany, panství Mirošov, šenkýř
  • Štěpán Řapek, Chválenice, sedlák (uvedeno v knize "700 let Chválenic", v rule uveden Jako Vcsapek)


V roce 1716 se pořizoval k daňovým účelům soupis poddaných hospodářů ve Chválenicích

  • "Řapkové zůstávali" - uvedeno jen toto


Moje spekulace, i tito tři byli patrně příbuzní, mezi Trokavcem a Černíkovem je to vzdušnou čarou 41 kilometrů, samozřejmě v té době to byla velká vzdálenost, ale válka a další okolnosti jako husitství mohlo rozdělit rod.

Moji větev nazvu Chválenickou, bohužel nejsem schopen propojit Chválenickou větev s Trokaveckou větví Matěje Řapka, protože první matrika Chválenic zmizela po roce 1920. Přitom se to vybízí, Trokavec a Chválenice jsou od sebe 20 kilometrů.

Níže jsem vypsal základní info o těchto větvích Řapků, Řápků, Řabků, Řábků u kterých žijí mužští potomci(ti jsou zvýrazněni), nebo nevím zdali nějací potomci jsou.

Číst dál: Rozrod rodiny Řapek z Chválenic

Význam a původ slova řápek, řábek, řap

Nakladatelství atlantis: Šimon Lomnický z Budče - Kupidova střela, Dětinský řápek

Moji předkové byli Řapkovi z Chválenic u Plzně, začal jsem se tedy zajímat o význam slova Řapek. Zde naleznete vše, co jsem objevil, včetně zdrojů.

Výskyt jako příjmení

Slovo Řapek(ve variantách Řápek, Řabek, Řábek, Řabka) se používá jako české příjmení. První výskyt příjmení je z roku 1609 ve formě Řapek a to v knize 700 let Chválenic(1), kde je uvedeno:

" .... ve smlouvě o dělení šťáhlavského statku z roku 1624. Zachycuje však obyvatelstvo z roku 1609, tedy ještě před Bílou horou...Roku 1609 žili ve Chválenicích ... Matouš Řapek měl asi jen chaloupku, platil 7 grošů."

Dále také v knize Soupis poddaných podle víry z roku 1651 a Berní rule z roku 1654, Matěj Řapek povolání šenkýř v obci Trokavec, okr. Rokycany a Adam Řapek povoláním sedlák z Černíkova, okr. Strakonice.

Při bádání o významu a původu slova řapek jsem narazil na toto, slovo řěpicě má mužský tvar řapec nebo řápek. A jako shodou okolnosti jediná Řepice v republice je do 5km od Černíkova, tudíž odvozuji, že moji Řapkovi původně byli asi z Řepice či okolí.

Význam slova řapek z knih či slovníků

Řápek nebo řábek je staročeské slovo pro rourku, trubičku či pípu.

Český spisovatel Šimon Lomnický z Budče napsal roku 1609 knihu s názvem Dětinský řápek, kniha se věnuje výchově dětí a rodinným vztahům. Význam sousloví Dětský řápek, které ve svém díle Lomnický používá, tj. jako dětská láhev opatřená rourkou k sání tekutiny, ze které mohou pít malé děti, tedy něco jako předchůdce kojenecké láhve.(2)

Český středoškolský pedagog, lexikograf a překladatel František Štěpán Kott sestavil mezi lety 1878-1893 Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický, ve třetím díle obsahujícím písmena Q-Š, je zmíněno i slovo řábek alias řápek. Význam je následující "Řábek, bku, m., řápek, kohoutek u sudu, der Fasshahn. Jg."

Kvartet autorů J. Bělič, A. Kamiš, K. Kučera, V.Křístek vydali roku 1978 Malý staročeský slovník, který vysvětluje slovo řápek stručně jako rourku.

Původ slova řapek ze slova řěpicě

Zde je citace z magisterské diplomové práce s názvem  Staročeské názvy nádob, jejich původ(3), který vysvětluje slovo řěpice.

3.71 Řěpicě

Stav ve staré češtině
Femininum řěpicě, -ě označovalo ve staré češtině ‚číši, pohár, nádobku na pití‘.
Deminutivum řěpička, -y je vykládáno jako ‚menší číše baňatého tvaru‘, ESSČ uvádí i adjektivum řěpičný ‚týkající se nádoby řěpicě‘ (ESSČ; MSS; Flajšhans II: 426).
Staročeské památky dokládají také maskulinum řapec, -pcě, které ESSČ vykládá jako ‚nádobu s řápkem,91 nádobu (zvláště baňatou) se zúženou částí‘ (ESSČ).

Stav v nové češtině
Do nové češtiny se slovo řepice i deminutivum řepička dochovalo ve významu staročeském (viz výše) či jako ‚husitský kalich s řápkem‘, dále jako označení ‚určité míry tekutých i sutých věcí‘ a také jako ‚název rostliny‘. Posledně jmenovaný význam nakonec nad ostatními převládl a odvozeniny ve slovnících uvedené pak dle dokladů souvisí již jen s ním (Jung III: 816; Kott III: 54‒56; Kott VIII: 337; význam ‚rostlina‘ již jen v PSJČ IVb: 1141‒1142; SSJČ III: 228).

Maskulinum řap, -u nalezneme v novočeských slovnících jako ‚držadlo u lžíce‘.
Kott uvádí, že původní podoba slova byla řáp a znamenalo ‚nádobku, skořápku, žlábek, do něhož se mok nějaký nabírati může‘. Pouze u Kotta je pak zaznamenán výraz řápek,91

Slovo řápek je dle MSS ‚rourka‘ (MSS).
-pku s deminutivem řápeček, který mj. označoval ‚korbel bez víčka v pivováře‘ (Jung III: 793; Kott III: 26; PSJČ IVb: 1126; SSJČ III: 221).

Etymologie
Výkladu původu slov řápek a řepice se věnovala Helena Karlíková, která odvozuje maskulinum řápek z praslovanského "rępъ ‚trubička, rourka", později ‚zakončení něčeho, zakončení páteře, kostrč‘. Toto slovo přežilo např. ve slovinštině. "rép ‚ocas, oháňka", ve hornolužičtině "rjap‚ kostrč, žilka listová" a zřejmě i české "řapík ‚stopka listu". K těmto výrazům dle autorky patří i polsky nářečně ‚rząp "nádržka na vodu". Další původ praslovanský *rępъ však není jasný, bývá někdy spojováno s německým Rimpel ‚dutá míra‘.

Femininum řepicě pak autorka odvozuje sufixem -icě ze staročeštiny řap, je však možné derivovat je stejným sufixem také ze substantiva řěpa, motivace pojmenování by v tomto případě byla tvarová podobnost obou předmětů (Karlíková 2000: 117‒120).

Domněnku, že slovo řěpicě souvisí s řěpa nepřímo doplnil i Němec, který jako příbuzné slovo uvádí lotyšský název pro ‚káču‘ ripa (zde opět tvarová podobnost) a středohornoněmecké označení ‚kola, kruhu‘ reif (Němec 1988: 63).
Název nádoby řěpicě je doložen jen ve staré češtině, v jiných slovanských jazycích dosud nebyl ekvivalent tohoto slova nalezen (Karlíková 2000: 118). Primárně
se tímto výrazem označovala ‚dřevěná nádoba z jednoho kusu dřeva sloužící k pití, nejdříve vyřezaná, později soustružená‘ „řepice sústruhová; řepice v sústruze vytočená“ (Němec 1988: 63), později i ‚dutá míra‘ (Karlíková 2000: 118).

Co se týče vzhledu této nádoby, dokládají staročeské památky tyto příklady „rohová rzepicze“, „malovaná řepice“ či „řepice jest nadoba vinná, mnohými obrúčky obitá“ (Tamtéž.). Dle Karlíkové lze z některých dokladů slova řěpicě usuzovat, že byla zhotovována i z jiných materiálů, např. „řepice zlatá okrášlena drahým kamením“, „řepic zlatých dvaceti“, pak bychom se mohli domnívat, že se tato nádoba používala i při slavnostních příležitostech apod. (Tamtéž.).

Prameny

5 místo v fotosoutěži Vynález zkázy na webu Digineff.cz

Moje HDR fotka: Mordor pod Řípem

Dne 16.1.2013 vyhlásila odborná porota, ve složení Ondřej Neff, Kamil Rodinger, Vít Mádr, Karel Pobříslo a Boris Stojanov, výsledky 3. kola fotografické soutěže Vidět jinak s tématem Vynález zkázy.

K mé velké radosti je pátým nejlepším "Vynálezem zkázy" má fotografie Mordor pod Řípem. Další kolo této soutěže má téma "O slavnosti a hostech", nebojte se zúčastnit, pokud máte nějaké pěkné fotografie více najdete zde.

 

Hodnocení mých dvou fotografií Ondřejem Neffem

Můj fotoobraz Přesila

Fotograf a spisovatel Ondřej Neff napsal v říjnu roku 2012 defakto recenzi dvou mých fotografií, které jsem přihlásil do 3. kola fotosoutěže s názvem Vynález zkázy. Soutěž probíhá na jeho webu www.digineff.cz do 15.1.2013.

Ondřej Neff mě kontaktoval v říjnu 2012 s žádostí o rozhovor. Vedli jsme přes Skype asi 30 minutový rozhovor, který vyšel později v psané podobě na Digineffu jako článek s názvem Jak vznikl Mordor.

 

Výstava mých fotoobrazů v Infocentru Města Štětí - 7.3. - 7.5. 2012

Foto z výstavy v IC Města Štětí

Mezi daty 7.3. - 7.5. 2012 probíhala v Infocentru Města Štětí výstava mých fotoobrazů. Vystaveno bylo 8 fotoobrazů vytištěných na plátno natažené na rám.

Vystavené fotoobrazy jsou fotografie, které jsem následně upravil ve Photoshopu nebo jsou to HDR fotografie zpracované v Photomatixu Pro ze 2-3 fotografií.

Kabelová televize Štětí se mnou u příležitosti otevření této výstavy natočila rozhovor, který naleznete na Stream.cz a na Steti.cz, rozhovor se mnou začíná v 5:00 minutě a končí v 9:04.

 

Čeština pro Worms World Party

Úvodní obrazovka hry Worms World Party

Znovu jsem objevil češtinu na Worms World Party. České zvuky a hlasy do Worms World Party jsme v roce 2002 udělali s dvěma kamarády (Kéťa a Bart).

Co si pamatuji, tak jsme to zvládli za jedno odpoledne, omluvte občas drsnější mluvu, holt jsme to pojali, jak jsme to pojali.

Zapakovaný soubor WWP_cesky.rar stačí rozpakovat a adresář "cesky" nahrát do "data/user/speech" a pak si jen vybrat ve hře jazyk červíků "cesky".

Doufám, že to někomu pomůže, ale jelikož to mělo několik tisíc stažení na starém webu srab.cz, tak asi ano.

Vytvoření Vašeho rodokmenu za pomoci internetu

Část mého rodokmenu

Celý článek jsem aktualizoval a přesunul na své nové genealogické stránky www.rabek.cz.

Jak postupovat, když potřebuji udělat www stránky?

Prosím přečtěte si tyto otázky a odpovědi k nim, určitě se dozvíte vše co potřebujete. Otázky jsem položil za Vás, protože za ty léta jsem je slyšel mnohokrát.

Máte-li další dotazy, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Fotoobrazy k prodeji, pro více klikněte
 
Adresa: Stanislav Řábek, Mánesova 627, Štětí 41108, Česká republika | Telefon: +420 775 919 878

Použití textů či obrázků jen s mým svolením.
Stanislav Řábek © 2005 - 2018 Všechna práva vyhrazena. | design Stanislav 'srab' Řábek | Joomla!