Tvorba www stránek bez administrace

Po dohodě s Vámi nakreslím nový vzhled vašich statických www stránek. Dle přání jej upravím, přeprogramuji do HTML a budu také spravovat. Takovéto stránky totiž nemají administraci.
Popis statických stránek » zde.

Vytvoření WWW stránek s redakčním systémem

Za použití redakčního systému Joomla! Vám vytvořím nové www stránky s administrací dle vašich přání. Samozřejmostí je přidávání článků, souborů, jazykových mutací, správa uživatelů atd.
Popis RS Joomla » zde.

Fotoobrazy do Vašeho bytu či kanceláře

Objednejte si některý z fotoobrazů vytištěných na malířské plátno natažené na dřevěný rám či na fotopapíře a to do rozměru 100x70 cm.
K výběru máte z mnoha motivů, rozdělených do kategorií.
Přehled kategorií » zde.

Kontakty a socíální sítě

» Telefon: +420 775 919 878
» E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
» Skype: sraberus

LinkedIn profil
 

Význam a původ slova řápek, řábek, řap

Vytisknout
Vytvořeno čtvrtek 13. červen 2013 12:26 Aktualizováno neděle 5. březen 2017 20:37 Napsal Stanislav Řábek

Moji předkové byli Řapkovi z Chválenic u Plzně, začal jsem se tedy zajímat o význam slova Řapek. Zde naleznete vše, co jsem objevil, včetně zdrojů.

Výskyt jako příjmení

Slovo Řapek(ve variantách Řápek, Řabek, Řábek, Řabka) se používá jako české příjmení. První výskyt příjmení je z roku 1609 ve formě Řapek a to v knize 700 let Chválenic(1), kde je uvedeno:

" .... ve smlouvě o dělení šťáhlavského statku z roku 1624. Zachycuje však obyvatelstvo z roku 1609, tedy ještě před Bílou horou...Roku 1609 žili ve Chválenicích ... Matouš Řapek měl asi jen chaloupku, platil 7 grošů."

Dále také v knize Soupis poddaných podle víry z roku 1651 a Berní rule z roku 1654, Matěj Řapek povolání šenkýř v obci Trokavec, okr. Rokycany a Adam Řapek povoláním sedlák z Černíkova, okr. Strakonice.

Při bádání o významu a původu slova řapek jsem narazil na toto, slovo řěpicě má mužský tvar řapec nebo řápek. A jako shodou okolnosti jediná Řepice v republice je do 5km od Černíkova, tudíž odvozuji, že moji Řapkovi původně byli asi z Řepice či okolí.

Význam slova řapek z knih či slovníků

Řápek nebo řábek je staročeské slovo pro rourku, trubičku či pípu.

Český spisovatel Šimon Lomnický z Budče napsal roku 1609 knihu s názvem Dětinský řápek, kniha se věnuje výchově dětí a rodinným vztahům. Význam sousloví Dětský řápek, které ve svém díle Lomnický používá, tj. jako dětská láhev opatřená rourkou k sání tekutiny, ze které mohou pít malé děti, tedy něco jako předchůdce kojenecké láhve.(2)

Český středoškolský pedagog, lexikograf a překladatel František Štěpán Kott sestavil mezi lety 1878-1893 Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický, ve třetím díle obsahujícím písmena Q-Š, je zmíněno i slovo řábek alias řápek. Význam je následující "Řábek, bku, m., řápek, kohoutek u sudu, der Fasshahn. Jg."

Kvartet autorů J. Bělič, A. Kamiš, K. Kučera, V.Křístek vydali roku 1978 Malý staročeský slovník, který vysvětluje slovo řápek stručně jako rourku.

Původ slova řapek ze slova řěpicě

Zde je citace z magisterské diplomové práce s názvem  Staročeské názvy nádob, jejich původ(3), který vysvětluje slovo řěpice.

3.71 Řěpicě

Stav ve staré češtině
Femininum řěpicě, -ě označovalo ve staré češtině ‚číši, pohár, nádobku na pití‘.
Deminutivum řěpička, -y je vykládáno jako ‚menší číše baňatého tvaru‘, ESSČ uvádí i adjektivum řěpičný ‚týkající se nádoby řěpicě‘ (ESSČ; MSS; Flajšhans II: 426).
Staročeské památky dokládají také maskulinum řapec, -pcě, které ESSČ vykládá jako ‚nádobu s řápkem,91 nádobu (zvláště baňatou) se zúženou částí‘ (ESSČ).

Stav v nové češtině
Do nové češtiny se slovo řepice i deminutivum řepička dochovalo ve významu staročeském (viz výše) či jako ‚husitský kalich s řápkem‘, dále jako označení ‚určité míry tekutých i sutých věcí‘ a také jako ‚název rostliny‘. Posledně jmenovaný význam nakonec nad ostatními převládl a odvozeniny ve slovnících uvedené pak dle dokladů souvisí již jen s ním (Jung III: 816; Kott III: 54‒56; Kott VIII: 337; význam ‚rostlina‘ již jen v PSJČ IVb: 1141‒1142; SSJČ III: 228).

Maskulinum řap, -u nalezneme v novočeských slovnících jako ‚držadlo u lžíce‘.
Kott uvádí, že původní podoba slova byla řáp a znamenalo ‚nádobku, skořápku, žlábek, do něhož se mok nějaký nabírati může‘. Pouze u Kotta je pak zaznamenán výraz řápek,91

Slovo řápek je dle MSS ‚rourka‘ (MSS).
-pku s deminutivem řápeček, který mj. označoval ‚korbel bez víčka v pivováře‘ (Jung III: 793; Kott III: 26; PSJČ IVb: 1126; SSJČ III: 221).

Etymologie
Výkladu původu slov řápek a řepice se věnovala Helena Karlíková, která odvozuje maskulinum řápek z praslovanského "rępъ ‚trubička, rourka", později ‚zakončení něčeho, zakončení páteře, kostrč‘. Toto slovo přežilo např. ve slovinštině. "rép ‚ocas, oháňka", ve hornolužičtině "rjap‚ kostrč, žilka listová" a zřejmě i české "řapík ‚stopka listu". K těmto výrazům dle autorky patří i polsky nářečně ‚rząp "nádržka na vodu". Další původ praslovanský *rępъ však není jasný, bývá někdy spojováno s německým Rimpel ‚dutá míra‘.

Femininum řepicě pak autorka odvozuje sufixem -icě ze staročeštiny řap, je však možné derivovat je stejným sufixem také ze substantiva řěpa, motivace pojmenování by v tomto případě byla tvarová podobnost obou předmětů (Karlíková 2000: 117‒120).

Domněnku, že slovo řěpicě souvisí s řěpa nepřímo doplnil i Němec, který jako příbuzné slovo uvádí lotyšský název pro ‚káču‘ ripa (zde opět tvarová podobnost) a středohornoněmecké označení ‚kola, kruhu‘ reif (Němec 1988: 63).
Název nádoby řěpicě je doložen jen ve staré češtině, v jiných slovanských jazycích dosud nebyl ekvivalent tohoto slova nalezen (Karlíková 2000: 118). Primárně
se tímto výrazem označovala ‚dřevěná nádoba z jednoho kusu dřeva sloužící k pití, nejdříve vyřezaná, později soustružená‘ „řepice sústruhová; řepice v sústruze vytočená“ (Němec 1988: 63), později i ‚dutá míra‘ (Karlíková 2000: 118).

Co se týče vzhledu této nádoby, dokládají staročeské památky tyto příklady „rohová rzepicze“, „malovaná řepice“ či „řepice jest nadoba vinná, mnohými obrúčky obitá“ (Tamtéž.). Dle Karlíkové lze z některých dokladů slova řěpicě usuzovat, že byla zhotovována i z jiných materiálů, např. „řepice zlatá okrášlena drahým kamením“, „řepic zlatých dvaceti“, pak bychom se mohli domnívat, že se tato nádoba používala i při slavnostních příležitostech apod. (Tamtéž.).

Prameny

Jak postupovat, když potřebuji udělat www stránky?

Prosím přečtěte si tyto otázky a odpovědi k nim, určitě se dozvíte vše co potřebujete. Otázky jsem položil za Vás, protože za ty léta jsem je slyšel mnohokrát.

Máte-li další dotazy, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Fotoobrazy k prodeji, pro více klikněte
 
Adresa: Stanislav Řábek, Mánesova 627, Štětí 41108, Česká republika | Telefon: +420 775 919 878

Použití textů či obrázků jen s mým svolením.
Stanislav Řábek © 2005 - 2017 Všechna práva vyhrazena. | design Stanislav 'srab' Řábek | Joomla!